Jak vybrat sporttester?

Featured

Jak vybrat sporttesterNabídka sporttesterů je široká, parametrů je spousta a málo kdo je schopen se v tom orientovat. Proto se vás pokusíme provést výběrem.

K čemu je vlastně sporttester?
Způsoby měření tepu
Měření tepu je univerzální
Jsem začátečník a chci levný a kvalitní sporttester
Začínám cvičit a chci hlavně zhubnout
Jsem běžec
Dělám více sportů a chci měřit rychlost a vzdálenost
Jsem triatlonista
Jsem cyklista
Jsem turista/horolezec

K čemu je vlastně ten sporttester dobrý?
Pokud nejste zrovna profi sportovec s týmem trenérů a lékařů, můžete mít problém odhadnout dopad vašeho tréninku na organismus. Můžete trénovat málo, aby jste dosáhli svých cílů, nebo naopak trénovat příliš. Pokud to přeženete, můžete si i ublížit. A proto je dobré při cvičení používat sporttester. Na displeji vidíte svou aktuální tepovou frekvenci, a podle ní můžete upravit intenzitu cvičení. Valná většina sporttesterů počítá také kalorie, některé i procento tuku ze spálených kalorií a mnoho dalších zajímavých údajů. Ty pak můžete využít k ještě lepší „optimalizaci“ tréninku, a tím i rychlejšího dosažení vašich cílů.

Sporttester dokáže měřit tep několika způsoby, nicméně pro sport je nejvíce používané měření tepu pomocí hrudního pásu.

Ještě se můžete setkat se sporttestery, které měří tep dotykem přímo na speciální ploše sporttesteru. Jednoduše přiložíte prst na určení místo na sporttesteru, a po 5 – 10 vteřinách se vám zobrazí aktuální tep. Tento typ měření však není vhodný pro dynamické sporty. Představte si jak si při běhu přikládáte prst na hodinky, než vám zobrazí tep. Navíc měření probíhá jen když se dotknete hodinek. Sporttestery tohoto typu jsou vhodné na turistiku.

Oproti tomu měření tepu s hrudním pásem má několik výhod. Hrudní pás měří po celou dobu, co jej máte připnutý na těle. Nemusíte nic mačkat. Data se přenáší do sporttesteru bezdrátově. Při cvičení tedy vidíte aktuální hodnotu tepu. Moderní hrudní pásy jsou pohodlné a příjemné na nošení. Po chvilce tréninku ani nevíte, že nějaký máte.

Měření tepu je velmi univerzální a není vázáno na určitý sport.
Sporttester využijete při běhu, na kole, na bruslích, běžkách, lyžích, ve fitku nebo klidně i na kajaku. Proto pokud nepotřebujete nic jiného, než měřit tep, můžete si vybrat prakticky jakýkoliv sporttester.
Pro ty, kteří chtějí více si uvedeme pár modelových situací.

Continue reading

Tréninkové zóny

Tréninkové zóny jsou v podstatě rozmezí mezi spodním a horním limitem srdečního tepu. Vyjadřují se v procentech z maximální tepové frekvence.

Maximální tepová frekvence (HRmax) je maximální dosažitelná tepová frekvence při fyzické zátěži (při pohybu bezpečných mezích - to je, aniž by došlo k poškození srdce). Ta se liší u každého člověka a je závislá na věku.

Cílové zóny tepové frekvence

Cvičení se dá rozdělit do tří zón intenzity zátěže. Každá z těchto zón má jiný vliv na zdraví a fyzické změny v těle.

1. zóna – lehká zátěž

Pokud se vaše srdeční frekvence pohybuje mezi 60 – 70% maximální tepové frekvence, jste v zóně lehké zátěže. Pokud začínáte trénovat nebo už chvíli trénujete, budete se nejčastěji pohybovat právě v této zóně. Při této intenzitě cvičení je hlavním zdrojem energie tuk. Cvičení v této zóně je pro většinu lidí snadné. Je ideální při hubnutí. Při cvičení v této zóně zlepšujete také svou výdrž a fyzičku.
Poznámka: Podle některých vědeckých studií se zóna lehké zátěže může pohybovat i pod 60% HRmax.

2. zóna – střední zátěž

Při střední zátěži se pohybujete v rozmezí mezi 70 – 80% maxima tepové frekvence. Pro většinu lidí je toto maximální zátěž, při které dokáží dosáhnout a udržet tempo, a cítit se při tom komfortně a bez bolesti. Cvičení při této zátěži je ideální pro zlepšování fyzické kondice a činnosti krevního oběhu. Tělo používá jako zdroj energie uhlovodíky. Čím lepší kondice dosáhnete, tím bude tělo spalovat větší a větší % tuků a menší % uhlovodíků, a tak bude tělo schopno udržovat už tak omezené zásoby uhlovodíků ve svalech. Cvičením v této zóně zlepšujete činnost srdečního systému, zlepšujete výdrž a kondici, připravujete tělo na cvičení v rychlejším tempu. Také se začíná zvyšovat tempo, které je možné udržet bez tvorby kyseliny mléčné.

3. zóna – těžká zátěž

80 – 90% maximální tepové frekvence je opravdu těžká zátěž. Je charakterizována těžkým dechem, únavou svalů a vyčerpáním. Tato intenzita cvičení je doporučována jen pro lidi v dobré fyzické kondici a jen občas, případně cíleně pro dosažení specifických cílů, kterými může být zvýšení odolnosti svalů na kyselinu mléčnou a  zlepšení rychlostní vytrvalosti.

Cvičením ve správné zóně si více užijete váš oblíbený sport. Plánujte svůj trénink podle zón tak, aby jste snadněji dosáhli svých cílů. Pamatujte, čím nižší intenzita tréninku, tím delší dobu můžete trénovat pohodlně a bezbolestně.

Co dělat, když nefunguje hrudní pás?

Pokud se vám stane, že chcete začít s tréninkem a sporttester vám sdělí – no signal -nemusí to být hned důvod k reklamaci či servisu. Dáme vám 4 tipy co dělat, když nefunguje hrudní pás.

1. Kdo vlhčí ten jede :-)
Pokud nemáte signál, nebo pás začíná blbnout, před tréninkem jej normálně namočte vodou. Prostě ho pořádně slijte. Mokrými prsty si namažte i hrudník. Stačí v místech kde se dotýkají snímací plochy hrudního pásu. Pokud hrudní pás nezaznamená elektrické impulzy těla, nezapne se. Proto musíte zajistit maximálně vodivý kontakt pásu s pokožkou. Jakmile takhle začne pás zlobit pravidelně, vyperte jej. (Pozor toto platí jen pro hrudní pásy, od kterých lze hrudní snímač oddělit, například Polar nebo Suunto. Plastové hrudní pásy vyčistěte v ruce jemným kartáčkem.)

2. Zkontrolujte baterii
V prvé zjistěte, jestli je baterie v pořádku. Ani to, že jste ji koupili před týdnem neznamená, že není vybitá. Nejlépe je zkontrolovat baterii zkoušečkou. Pokud nemáte zkoušečku, můžete provést „lízací test“ :-) . Není to nic jiného, než že baterii přiložíte na vteřinku na jazyk. Pokud brní, má baterie nějakou energii. Pokud ne, vyměňte ji.

3. Zkontrolujte usazení baterie
Jste si jistí, že jste baterii při výměně usadili správně? Nepoškodili jste nějaký kontakt? Drží baterie v pouzdře dobře nebo se hýbe? Nevložili jste baterii opačně? To vše by jste měli zkontrolovat.

4. Očištění hrudního pásu
Pokud nemyjete hrudní pás po každém tréninku, může se vám stát, že kontaktní plochy budou natolik prosolené, že přestanou snímat, nebo naopak se stanou trvale vodivé. Takový hrudní pás je pak neustále zapnutý a spotřebovává baterii velmi rychle. Doporučujeme pečovat o hrudní pás a po každém tréninku jej opláchnout.

Pokud ani jeden z tipů nevyšel nezbude nic jiného, než kontaktovat servis či sporttester reklamovat.

Měřit tep bez nebo s hrudním pásem?

V dnešní době u prodávaných sporttesterů najdete dva způsoby měření tepu.

Tím nejvíce rozšířeným je měření tepu pomocí hrudního snímače. Jedná se plastový senzor s pružným látkovým popruhem, který drží senzor pod prsními svaly.

Druhou možností jsou pak sporttestery, které mají senzor zabudovaný přímo v hodinkách. Není tedy potřeba nosit hrudní pás. Tady je nutno říci, že pro měření tepu je potřeba držet prst na speciální plošce hodinek. Po několika vteřinách (5 – 10) se, po úspěšném měření, ozve zvukový signál a na displeji se zobrazí aktuální tepová frekvence.

Jaké mají tyto způsoby měření tepu výhody?

U hrudního pásu je to jednoznačně přesnost a také to, že tep je měřen po celou dobu aktivity. Sporttester sleduje po celou dobu měření váš tep, a na základě vašich údajů a tepu vypočítává spálené kalorie, zobrazuje kolik času a v jaké zóně tepové frekvence jste strávili a podobně (záleží ale na výbavě jednotlivých sporttesterů).

Měření bez hrudního pás má výhodu právě v apsenci hrudního pásu. Není potřeba žádné příslušenství. Sporttester můžete nosit jako klasické hodinky a měřit si tep kdykoliv vás to napadne.

Jaké jsou nevýhody?

Nevýhodou hrudního pásu je to, že jej musíte nosit. Bez něj nelze měřit tep. Sporttester sice máte na ruce, ale pokud jste v posilovně a hrudní pás je doma v šuplíku, máte smůlu. Často se také lidé obávají nepohodlí. Tady ovšem záleží jak na výběru sporttesteru (v nabíce je několik typů hrudních pásů), kde je hrudní pás součástí balení. Jsou hrudní pásy pohodlnější než jiné. Obecně ale po několika minutách tréninku na hrudní pás zapomenete a nebudete mít problém.

Nevýhodou měření bez hrudního pásu je fakt, že měření probíhá pouze v okamžiku, kdy máte prst na hodinkách. Neprobíhá tedy po celou dobu aktivity. Pokud například během výšlapu 10x změříte tep, údaje se zprůměrují ze všech měření a vypočítají se spálené kalorie na základě průměru z těchto měření a uživatelských hodnot. To může údaje velmi zkreslit.
Další nevýhodou je, že měření při dynamických aktivitách, jako je například běh, se nemusí povést. Prostě udržet prst na hodinkách 5 – 10 vteřin může být při běhu nepřekonatelný problém.

Jaký způsob měření tepu tedy vybrat?

Pro sportovní aktivty jednoznačně doporučujeme sporttester s hrudním pásem. Pokud uvažujete o koupi sporttesteru pro běh, kolo a další sporty, rovnou vyberte sporttester s hrudním pásem. Jak vybrat sporttester si můžete přečíst v našem předchozím článku.

Pokud potřebujete občas pohlídat svůj tep, například ze zdravotních důvodů, nebo prostě jen pro info, pak zvolte sporttester bez hrudního pásu. Označení sporttester v tomto případě není moc na místě, protože jak jsme si už řekli výše, na sport je tento způsob měření vyloženě nevhodný.

Jak se starat o hrudní pás

Hrudní pás je důležitou součástí sporttesteru, a proto by měl být v dobrém stavu. K tomu aby fungoval co nejlépe a nejdéle je zapotřebí se o hrudní pás dobře starat. Ptáte se proč?

Je potřeba si uvědomit nějkteré důležité vlastnosti hrudního pásu. Hrudní pás nemá vypínač. Proto se spouští a vypíná automaticky, pokud zaznamená zvýšenou elektrickou vodivost. Když přiložíte hrudní pás k tělu, automaticky se spustí. Po ukončení aktivity, kdy hrudní pás nezaznamená elektrickou vodivost po dobu přibližně 15 minut, se hrudní pás sám vypne. Tím se šetří baterie.

Problém nastává kupříkladu v momentě, kdy po tréninku mokrý upocený hrudní pás zamotáte spolu s mokrým ručníkem a hodíte do tašky. Hrudní pás je díky zvýšené elektrické vodivosti stále zapnutý. A baterie se vybíjí. Tento případ není nijak neobvyklý. Může se také stát, že hrudní pás s mokrým popruhem smotáte a uložíte do tašky. Opět se hrudní pás nemusí vypnout, protože zaznamenává zvýšenou elektrickou vodivost.

Pokud hrudní pás nemyjete po každém použití začne se v něm usazovat sůl z potu. Pokud sůl dosáhne určité koncentrace, stává se, že takto nasolený popruh zadržuje vodu i ze vzduchu, a stává se tak trvale vodivý. Tím zůstává hrudní pás stále zapnutý a výdrž baterie se zkracuje.

Jak se tedy starat o hrudní pás?

Pokud je to technicky možné, sundejte snímač (vysílač) z popruhu (např. u Polar Wearlink, Suunto Comfort belt, Garmin Premium HR Belt a pod.) ihned po ukončení tréninku/cvičení. Tím hrudní pás přestane zachycovat vodivost, neboť kontaktní plochy jsou oddělené od samotného snímače, a vypne se. Textilní popruh s kontaktními plochami vyperte v ruce vlažnou vodou a osušte.

Pokud je snímač/vysílač neoddělitelnou součástí hrudního pásu (například u Sigmy, Beureru a dalších levnějších sporttesterů) je zapotřebí po tréninku dobře umýt hrudní pás, hlavně v místech, kde jsou kontaktní plochy pásu a řádně vysušit. Popruh je dobré občas také vyprat.

Umytý a osušený hrudní pás držte v suchu. Suchý pás v mokrém ručníku, nebo vlhké nevětrané tašce se může díky vysoké okolní vlhkosti opět spustit.

GPS nebo Footpod

Měření rychlosti a ujeté/uběhlé vzdálenosti při sportovních aktivitách lze provádět několika způsoby. Nejčastěji pomocí GPS nebo Footpodu (krokoměr).
Velmi často se nás ptáte, jaké má výhody GPS, jaké footpod a co si vlastně vybrat.

Začněme tedy GPS.
U sporttesterů se můžete setkat se dvěmi variantami provedení. Integrovanou GPS přímo ve sporttesteru a nebo GPS jako externí (doplňkový) modul ke sporttesteru. Integrovaný modul má výhodu v tom, že nemusíte nosti další zařízení. Nevýhodou je pak velikost samotného sporttesteru, a také nutnost nabíjet sporttester podobně jako mobil. U externího modulu pak měníte baterii jen v modulu. Výdrž sporttesteru externí GPS ovlivní jen minimálně.

Velkou výhodou GPS je univerzálnost. GPS je jedno jestli běžíte, jedete na kole nebo inlajnech, lyžujete nebo sjíždíte řeku. Při všech vašich aktivitách bude měřit rychlost a vzdálenost. Některé pokročilejší GPS moduly jsou schopné zaznamenávat i trasu, a tu pak zobrazit v aplikaci, či na webu.

Nevýhodou GPS je pak to, že musíte být venku. Pro fungování GPS a příjem signálu ze satelitů je nutný výhled na nebe. Při sportovních aktivitách se pak může stát, že v hustě zalesněném prostředí, nebo na sídlištích a městské zástavbě nemusí GPS zachytit dostatek satelitů, a prostě chvíli neměří. Nemusíte se ale bát, že by jste přišli o kus trasy. Jakmile GPS znovu zachytí signál, dopočítá data od posledního místa, kde signál byl. Pokud například běžíte klikatou lesní stezkou, data budou zkreslená. GPS totiž spojí poslední bod, kdy byl signál ztracen, s prvním bodem, kdy signál opět nalezen, přímkou.

Continue reading

G1 – GPS od Polaru

GPS - Polar G1

K čemu že to je vlastně dobré? Žádné zázraky to neumí, „jen“ měří rychlost a vzdálenost. Výhodou je ovšem, že rychlost a vzdálenost si můžete měřit nejen při běhu jako s footpodem, ale také na kole, na inline bruslích, na skateboardu, na kayaku, prostě při všech venkovních aktivitách. Naopak nevýhodou je, že lze použít pouze venku.

Tento modul od Polaru se kamarádí s hodinkami Polar RS300x, FT60 a FT80. A s cenou okolo 3200 nepatří k tomu nejlevnějšímu. Pokud o něm uvažujete a chcete si koupit zároveň i sporttester, doporučuji si ho koupit v sadě. Ušetříte tak nějakou tu tisícovku.

Continue reading

Co je to sporttester?

Jednoduše řečeno jde o elektronické zařízení určené k měření a zobrazení vaší tepové frekvence, zatímco vy se zabýváte sportovní aktivitou.

Obvykle je složen z přijímače (náramkové hodinky) a hrudního pásu se snímačem. Hrudní snímač detekuje elektrické impulsy srdce a tyto údaje odesílá bezdrátově do náramkových hodinek. Při své aktivitě tak můžete vidět aktuální TF na displeji hodinek a upravit intenzitu cvičení. Na základě vámi zadaných údajů, jako je věk, váha, výška a u pokročilejších sporttesterů i dalších údajů, vypočítává sporttester i další údaje, jako jsou například spotřebované kalorie.

Pokročilejší (a obvykle i dražší) sporttestery dokáží pomocí externích, či integrovaných senzorů měřit například rychlost, uběhnutou / ujetou vzdálenost, kadenci šlapání nebo také nadmořskou výšku či teplotu. Takto získané informace lze u některých sporttesterů přenést do počítače, kde pak můžete své tréninky analyzovat a upravovat podle nich své další tréninky.

Se sporttesterem lépe poznáte reakce těla na různé cvičení a tréninky. Můžete tak lépe optimalizovat cvičení, aby jste se zbytečně nepřepínali, nebo naopak se příliš šetřili.